7/14/2016

sum/essentials


Přibližně před dvěma měsíci
jsem si pořídila noční stolek,
který ve finále zakotvil u zrcadla
coby nositel mých krémů od
Ziaji, dráceny z Ikei a termální
vody Avene.


Nikdy jsem neměla dostatečnou
trpělivost, když přišlo na krémy,
na jaře ale přišel zlom a od té
doby beru svou rutinu spíše
jako odměnu po celém (většinou
náročném) dni.


Už sice pár dní prší a vypadá to,
že jen tak nepřestane, ale zrovna
v tomhle počasí jsem se nakopla
a po delším čase využila čas
efektivně. Byla jsem v práci,
pověsila prádlo, odpoledne si
hrála na domácího kutila,
uklidila a zbytek večera hodlám
věnovat ne méně produktivním
aktivitám.


A to celé v rytmu Buiky!

7/07/2016

goals




Je to plus mínus rok, co
existuje tahle sféra, ale co víc,
je to přesně rok, co se mi
obrátil život vzhůru nohama.

Díky loňské příležitosti mít
brigádu u firmy, kde mám
smlouvu dodnes, jsem poznala
jedny z nejúžasnějších lidí
vůbec, přítele, procestovala na
účet firmy republiku křížem
krážem... a za tohle všechno
dostala navíc ještě
nasvůjvěkkurevskydobře
zaplaceno. 

V únoru mě doporučila
kamarádka do horského pubu,
takže jsem měla rázem brigády
dvě. Po čtyřech měsících mi
však přišla další nabídka,
tentokrát od majitele nové
restaurace, kterou mám pět
minut od domu, takže jsem
bezlítostně přešla ke
konkurenci. Tentokrát jsem
jediná holka za barem a
náležitě si to užívám.

Mohla bych mluvit o
nesmírném štěstí,
ale celé je to jen o tom
nebát se riskovat.


  

1/13/2016

makeover

Ráda bych se podělila o svůj dosavadně nejradostnější počin roku 2015, 
rekonstrukci svého pokoje. 
                                                                                                                                           
Myslím, že není nutné vysvětlovat, proč jsem se rozhodla investovat svůj výdělek právě do pokoje. Věřím, že lidé milující módu nevidí v oblečení jen kus hadru a stejně tak i já nevidím v nábytku a pokoji pouze jeho materiální a účelovou podstatu.

Můžete vidět lehkou snahu o minimalismus, ale momentálně ho nejsem schopná dotáhnout do konce, musím projít ještě nemalým procesem, abych mohla pokoj vyplnit pouze věcmi, které potřebuju (tzn. zbavit se toho ratanového košíku pod stolem a dárkových tašek s víny, které sídlí o něco dál).

Rekonstrukci podlehlo vše, co vidíte - stěny, světla, podlaha i trámy. Podlahu jsem kupovala komplet novou a stěny s trámy se natíraly. Jediné osvětlení v pokoji mi prozatím obstarávají tři světla na bočních stěnách, které jsem pořídila na bonami.cz

Zrcadlo jsem pořídila v Jysku, bylo zrovna ve slevě a ušetřila jsem tak před Vánoci nějakých patnáct set (pro tohle žiju), původně jsem chtěla jít do zlaté varianty, ale nakonec jsem zvolila stříbrnou. Žije ve mně straka, nemohla jsem si pomoct. 


Polštář s pírky byla první investice vůbec, potřebovala jsem jen rozměnit hotovost, a tak se ho rozhodla koupit, teď pro mě má dokonce sentimentální hodnotu. Budík, pyramida z Egyptu a stojan na knihy teď tvoří dokonalou souhru a přitom jsem je tam původně jen odložila, jelikož neměli využití.


Nejspíš je zvláštní, že mám na psacím stole zrovna psací stroj, ale momentálně nemám v úmyslu přenášet zpátky svůj počítač, který jsem během předělávácí éry takticky odsunula k bráchovi. Uvědomila jsem si, že na něj chodím jen když potřebuju udělat práci do školy, protože od doby iphonu funguju prakticky jen skrze něj.

Sádrový anděl pořízený v Kik (snad jen za pade) je takový malý zázrak, už u pokladny jsem věděla, kde bude stát, a to jsem ještě neměla ani nástin, jak bude finální výběr nábytku vypadat. Koupila jsem ho cestou do hospody na předvánoční večírek s partou pubertálních košťat, takže měl to štěstí a zůstal pokřtěn rumíkem. A jak můžete vidět, životnost svíček dobíhá konce, jde vidět, že se činím.

Veškerý nábytek jsem objednávala z netu, využívala jsem vánočních akcí a na dopravě zdarma jsem ušetřila dohromady něco málo přes osm stovek. Objevila jsem v sobě obchodního ducha, haha.

Pokoj ještě není pochopitelně zcela hotový. Stěny mám doslova holé, ale snad to před smrtí ještě něčím zaplácám. Dále si chci v Ikei pořídit jednoduchý věšák na nejnošenější oblečení a do budoucna i nějaké to retro křeslo, které mě snad nebude stát dvacet tisíc, protože za designérský kousek si vždycky připlatíte, během nakupování nábytku jsem to pocítila i víc, než bylo třeba...

Do nového roku jsem nevešla s novou verzí mě, ale s novým pokojem, a to vůbec není špatný začátek!


Mám ze sebe ohromnou radost, před půl rokem jsem ani netušila, jak mi brigáda ovlivní život, doslova všechno bylo jiné. Nedávno jsem počítala, kolik jsem do sebe za posledních 12 měsíců investovala (výdělek z brigád + peníze z osmnáctin) a výsledek sice nedosáhl sto tisíc, ale dopotácel e jen pár tisíc před něj. Taková částka je něco neuvěřitelného, když vezmu v potaz, že je mi 18 a chodím na gympl.

Celou dobu se jak rodina, tak i přátelé vyjadřovali k mým investicím formou, jak by s mými penězi vynaložili oni, což mě opravdu pobavilo. Je třeba ale pochopit, že každý má své priority postavené jinak a očekávat, že ode mě, že si budu naplňovat cizí sny, je naivita. Ano, mohla jsem místo toho cestovat nebo naopak se utlouct nakupováním oblečení a kosmetiky, ale tyhle investice mohly přijít nejdříve až po dokončení pokoje a koupí iphonu, což je vlastně teď, tenhle rok si hodlám splnit dlouhodobější plány a maličkosti, které mi například před časem přišly nereálné nebo příliš drahé na to, abych je myslela vážně. V podstatě jen hodlám oproti minulému roku investovat spíše do sebe, než do prostoru, který mě obklopuje... a mobilu, samozřejmě, abych naplnila své narcisí povinnosti.

Tak teď dodatečně přeju PF 2016 i vám!
(ať je minimálně dvojnásobně lepší, než ten loňský)